|
Předmluva a motta ze zpěvníku Armáda zpívá: sborník 1–4hlasých vojenských a budovatelských písní českých, slovenských, sovětských a všech lidových demokracií, který vybral a sestavil Milan Horák (1922–1993) a vydalo nakladatelství Naše vojsko v roce 1951. Zpěvník ilustroval Jiří Mikula. … A když jsme stanuli, znavení, ospalí, … A tak zpíváme, když se vtírá stesk, zpíváme, když je veselý den, zpěvem provázíme kamaráda, který odchází a s nímž se snad už neshledáme, zpěvem vítáme dobré zprávy z bojiště na východě, zpíváme pro útěchu a zpíváme z radosti, tak, jak lidé zpívají odedávna a budou zpívat, dokud budou lidmi. Není života bez zpěvu, jako není života bez slunce. … Hudebníci tančili a zpívali dlouho, až do třetí v noci. Gorkij znal mnoho neapolských písní a měl vždy hroznou radost, když slyšel známou. Tiše, aby nevyrušil zpěváky, nenápadně přistoupil ke mně, něžně se na mne dívaje. … Naším cílem je tvořit revoluční hudbu, která by byla opravdu revoluční ve své podstatě a která by obstála před všemi uměleckými nároky. … „Co jste učinili k posílení míru? V lidově demokratické armádě stala se píseň účinným nástrojem bojové a politické výchovy a spolu s literaturou a všemi ostatními prostředky ideové a politické propagace vede naše vojáky k socialistické kultuře. Člověk zpívá, co žije na zemi. O čem a jak zpíval, to je napsáno v dějinách hudby. Kdo má chuť, ať se o tom široce poučí. Nás zajímají písně, které bojují: písně, které rostly z hněvu a vzpoury utlačovaných, písně, které splývaly s povelem k útoku a neméně i ty, které se rozjásaly po dosaženém vítězství. A stejně i ty, které zvučí jako dynama, bagry a traktory. Takové písně potřebuje člověk dneška, písně, které pomáhají „bojovat, stavět a žít“. A taková je sovětská píseň. Když na Všesvazovém sjezdu stachanovců v Kremlu v listopadu 1935 ukončilo dvoutisícové plenum své zasedání radostným „Pochodem veselých dětí“, zpívala jejich ústy celá sovětská země, tehdy už vyléčená z ran intervenční a občanské války, nová a silná, zvedající se na prahu druhé pětiletky k obrovskému rozmachu výstavby, úspěchů a síly. Dva roky potom zpívala celá Moskva a brzo celý Sovětský svaz druhou Dunajevského písničku „Píseň o vlasti“. I ona byla odrazem štěstí a radosti, které si ve své zemi vybudoval svobodný sovětský člověk, a které si nedal vzít. Velká vlastenecká válka byla pro sovětského člověka velkou zkouškou. Všichni šli do boje: lidé i písně. Národ prožíval osudové chvíle života a potřeboval umění pravdivé a silné. Písnička musila mít sílu zbraně. Skladatelé a hudebníci odcházeli za vojáky na frontu, aby na pochodech, v bitvách, ústupech a vítězném postupu prožívali celou hloubku toho, co prožívali krasnoarmějci. Píseň se stala nábojnicí síly, odvahy, učila družnosti a kázni, píseň byla spojkou mezi domovem a frontou, byla frontovým deníkem událostí. Každá fronta měla svůj orchestr a soubor. Zpívalo se skoro ve válečném ohni. Zpívalo se ve sklepích bojujícího Stalingradu, na palubě baltického loďstva, zpívali parašutisté na Krymu i partyzáni na Ukrajině. Píseň udržovala teplo domova v spoušti ničení. Ne náhodou stala se Kaťuša — laskavé dívčí jméno oblíbené hrdinky Isakovského vojenských písní — názvem hrozné zbraně sovětské armády. Píseň spojovala frontu s hlubokým zápolím. Alexander Fadějev vypráví v „Mladé gardě“, jak komsomolci z Krasnodonu poslouchají tajně v rozhlasu Isakovského písničku „Kto ego znajet“ a jak je tato rodná píseň naplňuje radostí a dodává jim sílu k boji s nenáviděným nepřítelem. Avšak s posledním výstřelem na frontě neztrácí sovětská píseň svou bojovou sílu. Zpívá o radosti nad koncem války a kdo viděl film „Pád Berlína“, vzpomene si v této souvislosti na jednu ze závěrečných scén filmu, kde ssutiny Reichstagu se mění v tisícihlavé jeviště radosti a zpěvu. Ale zločin pokračuje. Fašismus ožil v imperialistické Americe, v Západním Německu a zuří na Koreji. Sovětská píseň bojuje dál. Bojuje za mír. Není to opět náhoda, že obě mírové hymny mládeže celého světa jsou písně sovětských skladatelů. Pražský Festival v roce 1946 si zvolil Novikovovu píseň za hymnu demokratické mládeže, účastníci Festivalu mládeže v Budapešti přijali v roce 1948 Muradeliho píseň jako oficiální hymnu Mezinárodního svazu studentstva. Sovětská píseň a vůbec sovětská hudba se stala důležitým organisujícím činitelem v boji za mír, v boji o demokracii a sjednocení všech pokrokových sil všech zemí. Stala se jedním z oněch duchovních článků, které nás spojují v pevném nerozlučném přátelství a bratrství s pracujícími lidově demokratických zemí a veškerým pokrokovým lidstvem. Sovětské písně znějí ve všech jazycích, na všech koncích světa, zpívají je národy všech ras. Tyto dvě hlavní okolnosti — účinná bojovnost písně přímo na frontách občanské i Velké vlastenecké války a na druhé straně její neporazitelný optimismus a radostné sebevědomí, s nímž oslavuje práci a sjednocuje národy v boji za mír, tyto okolnosti byly organisačním záplanem při uspořádání armádního zpěvníku. Porazit nepřítele a zajistit mír — to je smysl práce a života všech pokrokových lidí. A to je taky úkol každé lidové armády.
Bylo radostné vybírat a střádat materiál. Ve zpěvníku najdete i naše písně a v skrovném výběru písničky všech lidových demokracií. Ty všechny jsou odrazem nových dějin, které nastoupilo lidově demokratické Československo, Bulharsko, Polsko, Albánie, Maďarsko, Rumunsko, Demokratická republika německá a lidově demokratická Čína. Do sborníku jsem nezařadil národní písně všech jmenovaných zemí. Udělám to ve zvláštním svazku. A teď už nezbývá než se dát do zpěvu. Při těchto písních zapomeneme na únavu po třicetikilometrovém pochodu, jimi budeme začínat své kulturní besedy a hodiny politické výchovy, zazní na cvičišti, na pochodu i v učebnách, v kulturních světnicích, při oddechu, za výcviku a na podiích Soutěže tvořivosti. Půjdou za vojáky do výcvikových táborů a do každé stanice pohraniční stráže. A ať učí nenávisti i lásce. Nenávisti k těm, kteří kazí svět a nechtějí slyšet píseň míru. Lásce k těm, kteří ho svýma rukama stavějí a chrání. V Praze v prosinci 1950 Na konci zpěvníku je ještě vzpomínka A. V. Alexandrova Stalin nás učí rozumět písni. Písně ze zpěvníku na webuAvanti o popolo, Borodino, Brigádnický pochod, Brigádnický pochod, Cesty, Dělostřelecká, Dnes prapor náš, Do práce již, Dubinuška, Dva sokoli, Ej, zelenými pláněmi, Granát, Havířská, Hej, ty pole širé, Hej rup! (rumunská brigádnická), Hej stalinovci, Hej ty puško, Hlavu výš!, Hymna demokratické mládeže, Hymna ELAS, Hymna sovětského svazu, Internacionála, Jaro na frontě, Jde dál po Uralu Čapajeva voj, Jsou-li krásné mladé květy v máji, Kalinka, Kantáta o Stalinovi, Komsomolská, Krasnyj partizan, Ktož jsú boží bojovníci, Kupředu, kupředu!, Kupředu, zpátky ni krok, Letecká, Lidová armáda, Mladá píseň, My, My jsme vojáci naší republiky, My s Leninem a Stalinem, Na barykady, Na nebi západ zlát’, Na pochod!, Na pochod, mládeži, Náš cieľ, No passaran, Nová pieseň znie, Nový život, O „Kaťuši“, Oj, ty stepi široká, Oj, vy závoje mlh, Partyzánská, Partyzánská, Pevně, soudruzi, dál v budování, Pieseň päťročnice, Pieseň pracujúcich, Píseň albánské armády, Píseň brigády, Píseň frontového šoféra, Píseň jednoty, Píseň míru, Píseň mladých kozáků, Píseň o „tačance“, Píseň o bratrství, Píseň o Leninovi, Píseň o pátém pluku, Píseň o rozhodném kroku, Píseň o Stalinovi, Píseň o Ščorsovi, Píseň o vlasti, Píseň o Vorošilovi, Píseň práce, Píseň sjednocených stran, Píseň smělých, Píseň svobody, Píseň úderníků, Píseň z fronty o Stalinovi, Pochod brigády, Pochod jednotné dělnické fronty, Pochod Klementa Gottwalda, Pochod Komsomolu Rudého praporu, Pochod lidové gardy, Pochod první úderné brigády, Pochod rudých námořníků, Pochod veselých dětí, Pod prapory, Poďme, chlapci aj dievčatá!, Políčko, pole, Přísaha, Radosť z práce, Republiko!, Rodná země, Rudá armáda, Rudý prapor, Rudý traktorista, Septemvrijci, Setkání Buďonného s kozáky, Sibiřan, Směr Praha, Soudruzi, my jdem’ s Vámi, Soudruzi, vzhůru!, Sportovní pochod, Stavíme nový svět, Svatá válka, Tam, kde Orel rozpjal křídla, Tankista Vasja, Tažní ptáci, Tři tankisti, U studánky, Usměvavá zem, Už vyšlo slnko, Údernická, V boj za rodnou zem, V širou dál, Varjag, Varšavjanka, Válka! Válka!, Veselá harmonika, Vlajka mládí, Voják úderník, Vpřed směle soudruzi spějme, Vzpomínka z fronty, Za hvězdou jitřní, Zahrádky, sádky, Zdravíme vítězství, Zpátky ni krok, Zpíváme si o překrásné zemi. |
Texty, noty, nahrávky a obrázky jsou zveřejněny pro dokumentační, studijní a nekomerční účely jako doklad dobové kultury. U starších děl ochrana autorských práv již uplynula, práva k ostatním náležejí jejich autorům a dědicům. Noty jsou přepsané z dobových zpěvníků, videa jsou vložená z YouTube. Jste-li držitelem práv a nepřejete-li si zveřejnění, napište na arnost@budovatel.cz a dílo odstraníme.