1. sloka:
Ó, zazni písni vznešená,
o práci která vrozena
přírodou lidstvu jest.
Vše, čeho člověk užívá,
z šlechetné práce vyplývá.
Buď práci čest,
buď práci čest. (Ta čest.)

pozdější verze poslední sloky
Ta práce, matka pokroku
a s ní armáda otroků
jde hájit svoji čest
Zásada naše na světě
po šťastném boji rozkvete.
Buď práci čest,
buď práci čest. (Ta čest.)

Celá píseň podle prvního vydání z roku 1887 (Český revoluční zpěvník) má ještě tyto sloky:

2. sloka:
Když podobal se zvířeti
a bydlel v skalním doupěti,
po stromech musil lézt.
Kdo zhotovil mu první zbroj?
Šlechetné práce byl to zdroj.
|: Buď práci čest :|

3. sloka:
Když pralesů pak ve hloubce
klad základ k první chaloupce,
by zimu spíš moh snést.
Kdo poskytnul mu výhody?
Jen práce jeho výplody.
|: Buď práci čest :|

4. sloka:
Když lesy v pole zdělával,
půdu k zahradám hledával,
by hojně mohly kvést.
Kdo vyrobil mu první pluh?
Byl to jen práce tvůrčí duch.
|: Buď práci čest :|

5. sloka:
Když v pospolitém životě
styděl se ve své nahotě
a počal látky plést.
Kdo zhotovil mu první šat?
Či nebyla to práce snad?
|: Buď práci čest :|

6. sloka:
Když touhou k předu jedině
puzen byl v úzké dědině
zakládat velkých měst.
Kdo vystavěl mu pevný dům?
Jen šlechetné to práce um.
|: Buď práci čest :|

7. sloka:
Když v stálém lidstva množení
a v blahoplodném tvoření
moh’ lepší život vést.
Kdo zpříjemnil mu jeho stav?
Jen pracovníků pilný dav.
|: Buď práci čest :|

8. sloka:
A přece ta všeho tvůrkyně
lenochů jest otrokyně
a bitvu musí svést.
By svobodu si dobyla
a lenost na vždy zhubila.
|: Buď práci čest :|

9. sloka:
Jen děti práce nelkejte
a do boje se chystejte,
již přichází nám zvěst:
Že práce vítězící zbraň,
poráží kapitálu saň.
|: Buď práci čest :|

10. sloka:
Ta práce, matka pokroku
a s ní armáda otroků
pozvedá svou již pěst.
Níž všech tyranů ve světě
vládu a trůny rozmete.
|: Buď práci čest :|

Píseň (německy Lied der Arbeit) složil v roce 1867 vídeňský sbormistr Josef Scheu (1841–1904) na slova dělnického básníka Josefa Zapfa (1847–1902) pro dělnický vzdělávací spolek Gumpendorf; poprvé zazněla 29. srpna 1868 a dodnes je hymnou rakouské sociální demokracie. Český text napsal ve vězení sociálně demokratický novinář a básník František Hlaváček (1853–1937), který zemřel v USA; jiný překlad vydal v roce 1902 Svatopluk Čech. Za první republiky se píseň zpívala ve školách a podle české Wikipedie byla nejoblíbenější písní Tomáše Bati; po roce 1948 byla po Internacionále druhou nejvýznamnější písní KSČ.

Noty porovnány s Českým revolučním zpěvníkem (Karbusický, Vanický, 1953).