Na barykady, ludu roboczy,
czerwony sztandar do góry wznieś,
śmiało do boju wytęż swe ramię,
bo na cię czeka zwycięstwa cześć.

Refrén:
|: Młoty v dłoń, kujmy broń,
miotnie stal czerwone iskry w dal;
żar iskry tej tli w piersi mej,
powstań z burz, pobudka granam już,
pobudka granam już! :|

Rycerze pracy, rycerze ducha
dziś nam do boju już nadszedł czas,
na barykady, niech bunt vybucha,
pobudka dziejów już wzywa nas!

Refrén: Młoty v dłoń, kujmy broń…

Polská revoluční píseň, která volá pracující lid na barikády: má pozvednout rudý prapor a směle vyrazit do boje, protože ho čeká čest vítězství. V refrénu se s kladivy v rukou kuje zbraň, ocel metá rudé jiskry a jejich žár doutná v hrudi zpěváka. Druhá sloka oslovuje „rytíře práce a ducha“: nadešel čas boje, ať vypukne vzpoura, volá nás dějinná výzva. Píseň polských socialistů poprvé vyšla anonymně v Curychu roku 1897, zprvu se třemi slokami; rozšířila se za revoluce 1905 a další sloky se k ní postupně připisovaly, takže text je možná dílem více autorů. Historička Dionizja Wawrzykowska-Wierciochowa ji podle ústního podání připisuje Ignacymu Rzońcovi. Na její nápěv se zpívá i hymna polského skautingu „Wszystko, co nasze, Polsce oddamy“, od roku 1918 hymna Svazu polského harcerstva.

Noty a text podle zpěvníku Zpíváme 1948: hymny, písně vlastenecké a revoluční (1948).