1. sloka:
Po vlasti, kam oko jen se dívá,
v denní práci nebo v boji zlém,
národ píseň radostnou si zpívá
o příteli velkém otci svém.

Refrén:
Stalin naše bojová je sláva,
Stalin mládež vedl, jí vždy přál,
|: s písní svou jež vítězství mu dává,
národ náš za Stalinem jde dál,:|

2. sloka:
Slunnou plání jasným, světlým hájem
země naše sovětská se zdá,
pole pravým stalinským je rájem,
hojnou žeň vždy kolchozníku dá.

Refrén:

3. sloka:
Krásněji než jarní zoře svítá,
usmívat se mládež naše zná.
Stalinův ji úsměv všude vítá,
pravou radost život náš ji dá.

Refrén:

Narostla nám svělá mocná křídla,
směle vpřed z nás každý může jít.
V zemi naší hojnosti jsou zřídla,
k její slávě písně budou znít.

Refrén:

Originál „Песня о Сталине“ („На просторах Родины чудесной…“) složil v roce 1937 Matvej Blantěr (1903–1990), autor Kaťuše, na slova básníka Alexeje Surkova (1899–1983), pozdějšího dvojnásobného laureáta Stalinovy ceny.