1. Pěchota naše jde směle vpřed,
za ní děl mocných železný sled.
Pěšáků život chrání náš pot,
na jejich cestě smetem každý DOT.

Refrén:
Děl našich hlavně míří na západ,
hrozný jich hlas už letí od Karpat.
V dunění svém zvěstuje všem,
že my už jdem’, že my už jdem’,
v dunění svém zvěstuje všem,
že my už jdem’, že my už jdem’.

2. Do tanku pyšně si Němec sed’,
na tanku projet chtěl celý svět,
kanony naše houknou mu „stop!“,
zůstane Frici pancéřový hrob.

Refrén

3. Zrak máme bystrý, napjatý sluch,
od hnědých supů čistíme vzduch.
Ve stálém střehu neznáme klid,
než poslední srazíme Messerschmidt!

Refrén

Pochodovou píseň složil Vít Nejedlý v letech 1943–1944 pro Armádní umělecký soubor, který sestavil z vojáků československé jednotky v SSSR. Vít Nejedlý (1912–1945), syn Zdeňka Nejedlého, zemřel v lednu 1945 na břišní tyfus a soubor pak přijal jeho jméno. Text napsal Jan Mareš (1914–1986), osvětový důstojník a redaktor frontových novin, autor textu pochodu Směr Praha.

Noty a text podle Českého revolučního zpěvníku (Karbusický, Vanický, 1953).