Směle jen vzneseme prapor náš výše,
na vzdory bouři, jež kolem vyje,
na vzdory síle, jež zkázou dýše,
na vzdory dnešku, jenž nejistý je.
Hleď, to je prapor budoucích lidí,
znamení svaté, znak zmrtvýchvstání,
vítězství práce, porážka bídy,
sbratřené země červánek ranní.

Refrén:
V boj, v boj, Varšavo,
za svaté právo
se ctí a slávou
v boj, v boj Varšavo,
v boj, v boj Varšavo,
za svaté právo,
se ctí a slávou
v boj, v boj, Varšavo!

Dneska, když dělník umírá hlady,
zločinec ten, kdo v hojnosti hýří,
a hanba tomu, kdo ač je mladý,
dostane strach, když pušky naň míří!
Nezemře marně, kdo v boji tom zhyne,
životem svým, kdo vykoupí zemi.
Vítěznou písní jej oslavíme,
na světě bude ctěn lidmi všemi.

Refrén

Polsky:

Śmiało podnieśmy sztandar nasz w górę,
choć burza wrogich żywiołów wyje,
choć nas dziś gnębią siły ponure,
chociaż niepewne jutro niczyje.
O, bo to sztandar całej ludzkości,
to hasło święte, pieśń zmartwychwstania,
to tryumf pracy, sprawiedliwości,
to zorza wszystkich ludów zbratania!

Refren:
Naprzód, Warszawo,
na walkę krwawą,
świętą a prawą!
Marsz, marsz, Warszawo!
Naprzód Warszawo!
Na walkę krwawą,
świętą a prawą!
Marsz, marsz, Warszawo!

Dziś, gdy roboczy lud ginie z głodu,
Zbrodnią w roskoszy tonąć jak w błocie,
I hańba temu, kto z nas za młodu
lęka się stanąć choć na szafocie!
O, nie bez śladu każdy z tych skona,
Co życie sprawie oddają w darze,
Bo nasz zwycięski śpiew ich imiona
Milionom ludzi ku czci przekaże!

Refren

Polský text napsal Wacław Święcicki (1848–1900) v roce 1879, když byl za socialistickou činnost vězněn ve varšavské Citadele; poprvé vyšel roku 1883 v ilegálním časopise Proletariat. Nápěv částečně vychází z Pochodu zuávů, oblíbeného v povstání roku 1863; hudba bývá připisována Józefu Pławińskému. Název Varšavjanka se ustálil po prvomájové demonstraci roku 1905, proto se píseň v Polsku nazývá Varšavjanka roku 1905, na rozdíl od Varšavjanky z listopadového povstání 1831. Ruský text „Вихри враждебные веют над нами“ se tradičně připisuje Glebu Kržižanovskému, který ho napsal v roce 1897 v moskevské Butyrské věznici; masově se rozšířil za revoluce 1905. Melodií se inspirovala i anarchistická píseň A las barricadas ze španělské občanské války.

Noty a text podle zpěvníku Armáda zpívá (Naše vojsko, 1951).