Oj, ty stepi široká, stepi daleká.
Oj, ty Volho mátuško, Volho, hluboká.

Oj, to orli neletí vzhůru k obloze,
to jdou burláci vzhůru po Volze.

Neleť orlíku nízko u země,
nechoď burláku blízko u břehu.

Oj, ty stepi široká, oj, široká, oj daleká,
oj ty Volho mátuško, Volho hluboká.

Rusky:

Ах ты, степь широкая, степь раздольная.
Ах ты Волга матушка, Волга вольная!

Ой, да не степной орёл подымается,
то речной бурлак разгуляется.

Не летай орёл низко ко земле,
не гуляй бурлак, близко к берегу.

Ах ты степь широкая, широкая, раздольная,
ах ты Волга матушка, Волга вольная.

Píseň, dlouho pokládaná za národní, vznikla jako závěrečný sbor prvního jednání opery Pjotra Triodina Kníže Serebrjanyj, kterou roku 1923 v Moskvě uvedla Svobodná opera Sergeje Zimina. Triodin převzal nápěv z lidové písně „Oj, da ty, kalinuška“, zapsané roku 1904 v Penzenské gubernii. Brzy ji převzala Moskevská akademická kapela a Soubor písní Rudé armády A. V. Alexandrova a zpívá ji i sbor vojáků ve filmu Dny a noci (1944).

Noty a text podle zpěvníku Armáda zpívá (Naše vojsko, 1951).