Přes spáleniště, přes krvavé řeky,
pluk za plukem jde neochvějně dál.
Na naší straně srdce, právo, věky,
jdem vpřed jak čas, jak pomsty hrozný val.
S potomky slavných ruských bohatýrů
vnuk husitů jde bok po boku vpřed.
Jsme zbraň i hráz rodícího se míru,
jsme nových dnů přední úderný sled.

varianta první sloky:
Přes spáleniště, přes krvavé řeky,
jdou mstící pluky neochvějně dál.
Na naší straně srdce, právo věky,
jdem vpřed jak čas, jak pomsty hrozný val.
S potomky slavných ruských bohatýrů
vnuk husitů jde bok po boku vpřed.
Jsme zbraň i hráz rodícího se míru,
jsme nových dnů přední úderný sled.

Refrén:
S velikou armádou s cesty smetem vrahy,
s armádou Sovětů dojdeme do Prahy,
paže vedle paží stát budem na stráži,
za práci klid, pro všechen lid,
my uhájíme věčný mír.

druhá sloka:
S Uralu zříš, kde západ tone v kouři,
do srdcí věrných požár Lidic šleh.
Váš vzdorný hlas je nám majákem v bouři,
sílí náš krok, hotoucí vzpory dech.
A my už jdem, v pochodu milionů,
roste náž zpěv z krve a popele,
smrt rozsejem v ozvěnu dětských stonů,
rozbitých snů odvázžní mstitelé.

Refrén:

Nad Vltavou až nové slunce vzplane,
v červáncích vyjde slunce z východu.
Za pluhem s námi nový oráč stane,
vykročíme k šťastnému pochodu.
Hlas míru zazní od pólu až k pólu,
rovny si budou všechny národy.
Se sověty pak budem střežit spolu
nové dny práce, štěstí, svobody.

Refrén:

varianta třetí sloky:
Nad Vltavou až nové ráno vzplane,
v červáncích svitne slunce z východu.
Za pluhem zas svobodný oráč stane,
vykročíme k šťastnému pochodu.
My zemi zořem od pólu až k pólu,
rovný jsme národ mezi národy.
Do konce my už zůstaneme spolu,
věrná stráž štěstí míru, svobody.

varainta refrenu:
S velikou armádou rvát se jdem se smrtí,
nás s Rudou armádou nikdo nerozdrtí.
My svorní a silní pěsti své zvedáme,
společně v boj, půjdeme vpřed
a nebo spolu padneme.

Pochod 1. československého armádního sboru v SSSR, známý také podle začátku jako Přes spáleniště. Text napsal Jan Mareš (1914–1986), osvětový důstojník a redaktor frontových novin Naše vojsko v SSSR; jako autora hudby uvádějí zpěvníky E. Tomana, česká Wikipedie rotného Ervína Traubmana – možná jde o tutéž osobu, která si po válce počeštila jméno, to se ale nepodařilo ověřit. Pochod nahrál na gramofonové desky Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého a až do roku 1990 patřil k výcviku vojáků základní služby. Zazněl také při pohřbu prezidenta Ludvíka Svobody v roce 1979, když na Letenské pláni překládali rakev z dělové lafety do pohřebního vozu.

Noty porovnány s Českým revolučním zpěvníkem (Karbusický, Vanický, 1953).