Letí píseň s křídly větru letí,
s křídly větru letí,pádí.
Jede, jede, jede do vsi naší
na brigádu svěží mládí.
Slyš, pila píseň hrá, stroj hučí,
zpěv naší práce zní.
Pilné ruce budují a zdobí
život nový prací lidu hřmí.

Letí píseň s křídly větru letí,
s křídly větru letí,pádí.
Krajem širým krajem širým běží
brigádníky nové svádí.
Spěj světu zprávu dát,
práce že zná hojit rány zlé!
Kladiv rány do kovadlin buší.
Píseň práce pějme v zemi své.

Letí píseň s křídly větru letí,
s křídly větru letí,pádí.
každá víska bojovníky čeká,
kteří v poli širém řádí.
Vzhůru již k dílu spěj,
nám nových dní bude píseň znít!
každý svorně kupředu ať spěchá,
krásnou, novou budem zemi mít!

Autor původního maďarského textu István Raics (1912 Baja – 1986 Budapešť) byl maďarský básník, překladatel, hudební kritik a klavírista. Hudbě se naučil sám, od konce 30. let psal o hudbě do novin a přes padesát let spolupracoval s Maďarským rozhlasem. Za války byl v ilegálním komunistickém hnutí, po ní se věnoval hudební výchově mládeže a psal texty masových a pionýrských písní, mimo jiné ke Kodályovu Pionýrskému pochodu (Úttörőinduló), a sestavil pionýrský zpěvník Kék selyem a lobogónk (1948). Do maďarštiny přeložil řadu operních libret. V roce 1952 dostal Cenu Attily Józsefa. Více na maďarské Wikipedii.