Válka! Válka! Prapor vlaje!
Vzhůru, Češi, Bůh nám přeje,
stůjte pevně při svém právu,
chraňte vlast a Čechů slávu!
Chraňte vlast a Čechů slávu!
|: Taký jest po vlasti hluk,
Táboritů zpěv a zvuk. :|

Národ pánem, národ králem,
v právu stojí neobsáhlém
nad svým blahem, nad svým zmarem,
od cizinců nemá darem
českou slávu, českou čest,
v Čechách Čech jen pánem jest.

Ano, v Čechách naše ráje,
naše zpěvy, naše háje,
naše děvy, naše růže,
naše hroby, naše lůže,
v Čechách Bůh a ďábel pán,
našincem má býti zván.

Kdo jest Čechem, chop se meče,
nastanou nám kruté seče,
nastanou nám doby hněvu,
hrůzy husitských zjevů.
Vzchop se, zbroj se, český lve!
Bůh nás v svatou válku zve!

Aj, hle, vizte, vlasti díky,
neústupné bojovníky,
prapor vlaje, trouby znějí,
tisícerá ústa pějí:
nepřátelům na odpor,
svornost! svornost! český sbor!

Svornost budiž naším heslem,
svornost budiž naším veslem
v této bouři, v tomto boji,
v tuhém zmatku pod obojí,
nepřátelům na odpor,
svornost! svornost! český sbor!

Kdo jest Čechem srdcem, duchem,
nejen ústy, aneb sluchem,
komu Hus a Žižka platí
více, nežli všichni svatí,
toho chrání, peklu vzdor,
svornost! svornost! český sbor!

Bratři! Již se k vlasti znejme,
cizotě se nepoddejme,
zhoubcům stůjme na odporu,
u svornosti v jednom sboru!
Jedno tělo, jedna pěst,
to náš úkol, naše čest!

V bratrském jen obcování
pokvete nám požehnání.
Svorností jen, nad převraty,
ubijeme naše katy,
ať je pohan nebo Vlám,
nás požehnal Mistr Jan.

Svornost! svornost! prapor věje!
vzhůru, Češi, Bůh nám přeje,
stůjte pevně při svém právu,
chraňte vlast a Čechů slávu.
Nepřátelům na odpor,
svornost! svornost! český sbor!

Kolárovu píseň, kterou kolem roku 1848 nadšeně zpívala mládež, proslavilo hlavně zhudebnění Bedřicha Smetany. „Válkou“ se tu myslí válka občanská; zpěvník z roku 1953 doporučuje místo ní zpívat „Sláva! Sláva!“. Herec, režisér a překladatel Josef Jiří Kolár (1812–1896) napsal báseň v revolučním roce 1848 pod názvem Píseň svobody; nejprve vyšla na letácích a se Smetanovou hudbou ji pak zpívaly dobrovolnické oddíly a studentská legie.

Noty a text podle Českého revolučního zpěvníku (Karbusický, Vanický, 1953).

Školní Zpěvník pro 1. až 5. postupný ročník všeobecně vzdělávacích škol (1955) ji otiskl pod názvem Píseň svobody, rovnou se slovy „Sláva! Sláva!“, v A dur a s poznámkou, že ji Smetana zhudebnil roku 1848 jako barikádní revoluční píseň.