1. sloka:
Kol Rusi veliké teď republik volných
zní jednoty na věky svobodný hlas,
to z národů vůle je svaz nerozborný.
Ať žije náš mohutný Sovětský Svaz!

Sláva ti otčino, ty naše svobodná,
v ní družby národů opora tkví!
Ať prapor sovětů, ať prapor lidový
nás od vítězství vede k vítězství.

2. sloka:
Kdys volnost jak slunce nám zářila v dáli
k ní veliký Lenin nás bouřemi veď;
a věrnosti lidu vždy nás učil Stalin,
nás učil jít v práci i hrdinství vpřed.

Sláva ti otčino, ty naše svobodná,
v ní štěstí národů opora tkví!
Ať prapor sovětů, ať prapor lidový
nás od vítězství vede k vítězství.

3. sloka:
Nám armáda rostla ya bitevních hřmění
a vetřelce podlé mz smeteme s cest!
Boj nás řeší úděl celých pololení,
chcem’ k slávě velikou otčinu vést.

Sláva ti otčino, ty naše svobodná,
v ní slávy národů opora tkví!
Ať prapor sovětů, ať prapor lidový
nás od vítězství vede k vítězství.

1. sloka:
Oj večné sú pevnosť a sloboda Sväzu,
čo na veky spojila mohutná Rus,
vstal z národov vôle a tie ho aj strážia,
nuž sláva mu sláva a vždy jemu slúž.

Sláva ti otčina, vlasť naša slobodná,
záštitu nádejnú rod v tebe má,
zástava sovietska, zástava ľudová
nech nám vždy víťastvá veliké dá!

2. sloka:
Nám cez mraky presvitli slobody blesky
a veliký Lenin cieľ ožiaril nám.
Nás Stalin vždy priúčal vernosti ľudu
a borby i práce bol vzorom vždy sám.

Sláva ti otčina, vlasť naša slobodná,
záštitu nádejnú rod v tebe má,
zástava sovietska, zástava ľudová
nech nám vždy víťastvá veliké dá!

3. sloka:
My armádu našu sme brúsili v bojoch
a votrelcov podlých vždy smetieme s ciest!
My riešime v zápasoch národov osud
a otčinu chceme len ku sláve viesť.

Sláva ti otčina, vlasť naša slobodná,
záštitu nádejnú rod v tebe má,
zástava sovietska, zástava ľudová
nech nám vždy víťastvá veliké dá!

1.
Sojúz n’erušímyj r’espúblik svobódnych
splotíla nav’éky V’elíkaja Rus’.
Da zdrávstvujet sózdannyj vól’ej naródov
jedínyj mogúčij Sov’étskij Sojúz.

Sláv’sja, ot’éčestvo náše svobódnoje,
drúžby naródov nad’óžnyj oplót!
Známja sob’étskoje, Známja naródnoje
pust’ ot pob’édy k pob’éd’e v’ed’ót!

(varianta po roce 1977: Pártija L’énina – síla naródnaja
Nas k toržestvú kommunízma ved’ót.)

2.
Skvoz’ grózy sijálo nam sólnce svobódy,
I L’énin v’elékij nam put’ ozaríl.
Nas výrastil Stálin – na b’érnost’ naródu,
Na trud i na pódbigi nas vdochnovíl.

Sláv’sja, ot’éčestvo náše svobódnoje,
Sčást’a naródov nad’óžnyj oplót!
Známja sob’étskoje, Známja naródnoje
pust’ ot pob’édy k pob’éd’e v’ed’ót!
( Pártija L’énina – síla naródnaja
Nas k toržestvú kommunízma ved’ót.)

3.
My ármij’u nášu rastíli v sražén’jach,
Zachvátčikov pódlych c dorógy smet’óm!
My v bítvach rešájem sud’bý pokol’én’ij,
My k sláv’e Otčíznu svojú poved’óm.

Sláv’sja, ot’éčestvo náše svobódnoje,
Slávy naródov nad’óžnyj oplót!
Známja cob’étskoje, Známja naródnoje
pust’ ot pob’édy k pob’éd’e v’ed’ót!
( Pártija L’énina – síla naródnaja
Nas k toržestvú kommunízma ved’ót.)

Výpravnou stránku o pohnuté historii této slavné písně naleznete zde

Hymna vznikla v druhé polovině roku 1943 v soutěži pod Stalinovým dohledem; nahradila Internacionálu, která byla do té doby sovětskou hymnou. Melodii Alexandra Alexandrova používala od roku 1938 jako svou hymnu strana, slova napsali váleční zpravodajové Sergej Michalkov (1913–2009) a El-Registan (vl. jm. Gabriel Urekljan, 1899–1945). Poprvé zazněla 1. ledna 1944, oficiálně platila od 15. března 1944. Po Stalinově smrti se hrála jen bez slov, až v roce 1977 Michalkov text upravil a Stalina z něj vypustil. Melodii s novými Michalkovovými slovy používá od roku 2001 Ruská federace.