My pochodem šli v širou dál,
tam v místa vzdálená.
Tvůj pozdrav naposled mi vlál,
má dívko milená.

Teď prostřed střelců udatných
mé místo býti má.
Mám tobě vzkázat pozdrav jich,
má dívko milená.

By skutkem hned se stal sen můj
jež bojovník jen zná,
mě zdáli pošli úsměv svůj,
má dívko milená.

Tvůj obraz mám, bych moh’ tě zřít,
tam vlídná tvář je tvá.
Tak můžem’ stále spolu být,
má dívko milená.

Rusky:

Я уходил тогда в поход
в суровые края.
Рукой взмахнула у ворот
моя любимая.

Второй стрелковый храбрый взвод
теперь — моя семья.
[: привет, поклон тебе он шлёт,
моя любимая. :]

Чтоб все мечты мои сбылись
в походах и боях,
[: Издалека мне улыбнись,
моя любимая. :]

В кармане маленьком моём
есть карточка твоя.
[: Так, значит, мы всегда вдвоём,
моя любимая. :]

Matvej Blantěr napsal píseň na verše Jevgenije Dolmatovského v roce 1942; za ni a další válečné písně dostal v roce 1946 Stalinovu cenu.

Noty a text podle zpěvníku Armáda zpívá (Naše vojsko, 1951).