sloka 1
Již vzhůru, psanci této země,
již vzhůru všichni jež hlad zhnět!
Teď duní právo v jícnu temně
a výbuch zahřmí naposled!
Od minulosti spějme zpátky,
otroci vzhůru k cílům svým!
Již chví se světa základ vratký,
my ničím nejsme, buďme vším!

refren
|: Poslední bitva vzplála
dejme se na pochod!
Internacionála je zítřka lidský rod,:|

sloka 2
Dělníci, též rolníci, bratři.
Jsme velkou stranou dělnickou.
Všem lidem jenom země patří
a zahaleči ať již jdou!
Dost napásla se naší muky
vran supů hejna kroužící,
rozptýlí den příští shluky,
věčné vzplá slunce zářící.

refren

Doslovný překlad textu

1. Povstaňte, proklatci země, povstaňte galejníci (přikovaní k) hladu. V kráteru (sopky) hřímá rozum. Schyluje se ke konečnému výbuchu. Smeťme meinulost! Povstaňte, davy otroků, svět se změní od základů. Nejsme ničím, buďme vším.

Refren: Toto je závěrečná bitva. Sešikujme se a zítra Internacionála bude lidský rod.

1. Není nejvyšších spasitelů; ani Bůh, ani Césr ani tribun (lidu nám nepomohou): Výrobci, spasme se sami. Uzákoňme obecné blaho! Ať zloděj vrátí kořist, nechť je osvobozen ze žaláře duch. Sami (svým dechem) rozdmýchejme výheň. Kujme železo, dokud je žhavé.

2. Králové dolů a drah, ohavní ve své bohorovnosti – cožpak kdy dělali něco jiného, než okrádali práci? Co lid vyrobil, zmizelo v jejich pokladnách. A vydá-li lid zákon, aby mu (statky) byly vráceny, nežádá nic, než co je jeho.

3. Stát nás utiskuje a zákon fixluje. Daně pouštějí žilou (jen) chudákovi. Bohatý nemá žádných povinností Právo chudého je prázdné slovo. DOst jsme se nachřadli pod poručnictvím (nesvéprávných). Rovnost si vyžaduje jiného zákona: ,,=Zádná práva bez povinností,” praví (tento nový zákon), ,,a žádné povinnosti bez práv”!

4. Králové nás opájeli (omamným) kouřem (jako opiovým). Mír mezi námi, válk tyranům! Uplatněmež stávku na armády! Puškoy pažbou nahoru, a rozchod! A budou-li kanibalové trvat na tom, že z nás udělají hrdiny, záhy se dozvědí, že naše náboje jsou určeny pro naše vlastní generály.

5. Dělníci, rolníci, jsme velká třída pracujících. Země patří jen (celým, opravdovým) lidem. Zahaleč nechť se jde uvelebit jinám. Kolik se napásli našeho masa. Leč až jednoho jitra krkavci a supové zmizí, bud slunce zářit pořád.

Internacionálu v podání ,,posledního křesťana” M. C. Putny si mužete vyslechnout zde