Přišli k nám do vsi Němci a zapálili nám dům. My, pionýři a pionýrky, jsme se drželi za ruce a utíkali do hor. Oni na nás křičeli: "Vraťte se!" Ale my jsme přece utíkali a schovávali se. A pak jsme byli schováni s tatínkem a maminkou za velikým kamenem, ale děla pořád střílela. Granáty se sypaly jako jablíčka na podzim. My jsme moc křičeli, protože jsme byli malí a nevěděli jsme, co to je dělo. Ale když jsme teď už vyrostli, tak víme docela dobře, co to je dělo. Když jsme se vrátili z hor, všechno hořelo, i náš dům hořel. Plakali jsme a neměli jsme co jíst. Pak jsme stavěli s tatínkem a maminkou nový dům a pomáhal nám strýček Dimos. Pak přišli fašisti a tloukli nás. Tatínka a maminku odvezli do vězení. Nás zachránili partyzáni.

Konstantina Ch. (11 let)