Můj nejstarší syn Pavel vyrůstal v době, kdy ve vesnici začala kolektivizace. Bylo to období tvrdého třídního boje, kdy kulaci narušovali zásobování, schovávali obilí i zbraně a překáželi různými způsoby v budování nového života.

Gerasimvka byla xapadlá sibiřská vesnice, kterou obklopovaly neprostupné lesy s bažinami. I v této daleké vsi se kulaci s horlivostí stavěli na odpor sovětské vládě, zabíjeli vesnické funcionáře a pronásledovali všechny, kteří jim překáželi v jejich nepřátelské činnosti.

Tehdy do naší vesničky v tajze docházely zprávy jen pomalu. Páša ale o mnohém, co se tu dělo, nevěděl. Měl však citlivé srdce, věděl, co je pionýrská povinnost, a proto s kulaky také bojoval. Mezi nepřáteli však byli i naši příbuzní, ale ani hrozby či bití nezastrašili tohoto třináctiletého chlapce a statečně odhalil svého otce, který kulakům napomáhal.

pavlíkuv boj s kulaky byl dlouhý a houževnatý. Od té doby, co odsoudili jeho otce, uplynuly ještě dva roky. Ani pro Pavlíka to nebylo snadné. Kulaci pátrali po něm a on po nich. Vyhrožovali mu, přicházeli k nám i v noci, bouchali na dveře a všude, na každém místě na Pavlík číhali.

Pavlík zahynul a s ním i můj druhý syn, malý Feďa. Jsem matka a jen těžko mohu vyprávět o tom, co nepřátelé provedli s mými dětmi, vždyť je pouze nezabili, ale umučili.

V moskevské čtvrti Krasnaja Presňa byl pavlíku Morozovovi postaven pomník, aby jeho hrdinství bylo příkladem pro mnoho pokolení sovětských dětí. Tak jako on se i ony učí věrnosti k vlasti a nenávisti k jejím nepřátelům. stejně jako Pavlík bojovali s nepřáteli země a položili svůj život pro vítězství komunismu Krasnodonec Oleg Koševoj a moskevská komsomolka Zoja Kosmoděmjanská.

naše vláda se o mne postarala. V Alupce na Krymu jsem dostala domek, v němž jsem se usadila. ve válce jsem ztratila své poslední dítě, na frontě padl i můj syn Roman. Ale nejsem sama. Jméno mého syna Pavlíka znají všechny děti naší vlsti a tak nesu svůj mateřský boj hrdě. Miliony dětí mi jdou vstříc a nazývají mne svojí matkou. každý den dostávám mnoho dopisů, v nichž mi pionýři děkují za výchovu syna, jehož příkladu bodu vždy následovat.

Spisovatel Vitalij Georgijevič Gubarev, autor této knihy o Pavlíkovi, nás v Gerasimovce navštívil a zúčastnil se i vyšetřování surové vraždy mých dětí. Vše se událo tak, jak o tom píše.

Já, matka Pavlíka Morozova a jeho věrná přítelkyně, vzývám vás, děti, abyste se pilně učily, obklopily se znalostmi a staly se dobrými budovateli komunismu a v boji za věc strany Lenina a Stalina byly ta statečbé jako Pavlík. T. Morozovová.