Mráz kreslí větve na okně,
tma je jak prales hustá.
,,Tátovi jistě zima je.
kdepak je, kde mi zůstal?"

Nepřišel táta celý de --
drouhou noc nepřišel zase.
,,Co asi dělá? copak jen?"
Ivana maminky ptá se.

Maminka vážně odpoví:
,,Tatínek továrnu hlídá,
aby k nám nikdy, jako dřív,
nepřišel hlad a bída."

Rádio mluví třetí den
tak krásným, pevným hlasem.
,,Kdopak to, mámo mluví v něm?"
Ivana mámy ptá se.

,,To mluví soudruh Gottwald, víš,
tam na Václavském náměstí.
Poslouchej, Ivo uslyšíš
i o tátově vítězství.

Až příjde domů, poděkuj
za to, že dobře hlída.
Za to, že už k nám nikdy již
nepříjde hlad a bída."