Celý náš příběh prostý byl
začlo to na Prvního máje
Když se mi hrozně zalíbil,
ten druhý praporečník z kraje

Už ani nevím, jak to bylo,
to víte, v průvodech je shon
Tak se to nějak zchumelilo,
že domu provázel mne on.

Byl ve svazácké košili,
ach co se toho navyprávěl
a nejvíc mluvil ve chvíli
když před náš dům jsme došli právě

Ulice byla tihá, pustá,
když tu se ke mne otočil
a naklonil se nad má ústa
a zadíval se do očí

Byl první máj, byl lásky čas,
říkali o mne, že jsem kráska
snad proto mne tak zradil hlas
jímž měla ke mne mluvit láska

Hlas který promluvil byl jiný,
přestože jemu náležel:
Měla bys vstoupit do skupiny
našeho svazu mládeže

Dveře mu práskly před nosem
a nadosmrti byl s ním ámen.
Třetího května teprv dala jsem
na jeho: že se známe

Když u stanice na náměstí,
potkali jsme se v tramvaji.
Šel se mnou, protože měl štěstí,
že jsem sama bála jít

Týdnu mu říkám: nemám čas,
když mne zve na svazácký pořad
a on zas: přijď a poznáš nás
a už k nám budeš chodit pořád

A pak se mu to podařilo,
ten večer hrozně hezký byl.
A ještě hezčí potom bylo,
když cestou zpět mne políbil.

Já na schůze teď chodívám,
kde přednáší můj praporečník
Občas se na mne podívá,
jako že taky pro mne řeční

Nezvednu hlavu ani trochu,
poznámky nepřestávám psát
Jen počkej, až se vezmem hochu,
to já budu mít referát.