Vítám Tě, nový roku,
cos přinesl nám ku pokroku,
splnění srdcí mnohých přání,
mírový život, štěstí v budování,
či pláč a řinkot chladných zbraní,
jež platit budem drahou krve daní,
těm, kteří lidskost neznají?

Já, prostá žena z lidu, volám k vám,
nesejte bídu,
Vy všichni, jimž je dražší zlato,
zastavte zbrojení, vy páni z NATO,
vždyť naše děti chtějí žít!

Tak volám ústy milionů matek,
ušetřte dětí, nemluvňátek,
by nezhas pro ně slunka svit!
Vyměňte bomby za pluhy,
svobody přejte lidu, buďte soudruhy,
by kvetla celá širá zem!

Atomy více nehrozte,
vzpomeňte Hirošiny,
turbiny, kola motorů, učte se pohánět jimi!

Ať píseň míru zpívají,
tu píseň prostých lidí,
co v práci štěstí hledají,
a v míru život vidí!

Na prahu roku nového,
více nám nelze si přáti,
než klidu teplých domovů,
jež dětem chceme dáti.

Soudruzi, znovu volám vás,
bez hranic, barvy pleti, ras,
v jeden se spojte kruh,
by splatili vám dávný dluh,
co otročit vás chtějí dále zas!