Léta už jsme pracovali
na té přehradě vírské,
ledacos jsme prožívali,
chvíle špatné i hezké.

Práce blíží se ku konci,
už nás tady málo je,
za nedlouho půjdem všeci,
za čas se tu skoncuje.

Kdo měl k práci kladný poměr,
nerad odtud odchází,
kdo poctivě pracovat hleděl,
toho odchod zamrzí.

Tak, jako naši předkové
slávu sobě dobyli,
v někdejší době bouřlivé
vlast svou uhájili,

tak je na nás, bychom zase
svou vlast velebili,
plody naší pilné práce
co nejvíce krášlili.

Vlasti naše, nám tak drahá,
zvelebovat tě budem,
Moravěnko naše milá,
tebe také povznesem.

Aby příští pokolení
s úctou nás vzpomínalo
a veškerou naši práci
za nejlepší uznalo…

…A až odtud jinam půjdem
republiku budovat,
poctivě pracovat budem!
Vždyť ji má každý tak rád.