On padl, ale žije jeho čest.
Patří mu nejvyšší z všech řádů.
Pod jeho jménem uvedeno jest:
On byl obráncem Stalingradu.

V tankovém boji jak raněný pták
pad hrdinný námořník Panikak.
A jím až do poslední střely
obránci v boji vydrželi.
Námořníci se ale jakživa
před nepřítelem nesklonili.
Granáty došly. Z jeho střeliva
dvě láhve s hořlavinou zbyly.
Vzal jednu z nich hrdina Panikak:
„A ted ji hodím na ten přední tank!“
Pln vášnivého odhodlání
stál se zvednutou láhví v dlani:
“Ráz dva… Snad se teď cíle nemine!”
Kulka však najednou v té vteřině
zápalnou láhev prorazila.

Plamen ho zachvátil. Ta síla!
Ač živou pochodní se v mžiku stal,
neztratil bojovnost a bil se dál,
bolestí nezachvěl se ani,
měl pro ni jenom pohrdání.
A s druhou láhví potom Panikak
napadl přední nepřátelský tank.
Výbuch a oheň! Oblak dýmu!
Kol otvoru se plamen vinul.
Ozval se jekot v tanku hořícím.
To ječí všichni v díře kryté.

Námořník vykonal hrdinský čin
a padl, vlasti nesmrtelný syn,
padl však jako přemožitel!
Nehasil oheň na svém rukávě,
na hrudi, na ramenou, na hlavě -
hořící pochodeň, náš vojín mstitel
nezačal kutálet se po trávě,
neskočil do močálu v mžiku.
Odpůrce spálil svými plameny!
Legendy budou o něm složeny -
o nesmrtelném našem námořníku!

přeložila Zora Beráková