Přišla zima, sníh poslední slunko taje,
krumpáče, lopaty zakously se do země jaré.
To dělník tvoří sídlo jeho rodu nové,
a matička země oddechuje po zimě nově.

Rukama do rámu srovnává cihly z hlíny pálené,
hnízdečko tvoří pro svůj rod trvalé.
Výtah, elektrika, kanalisace, kotelna, voda,
vše k dobru člověka slouží a je to třeba.

Radost z díla zaznívá všady,
tu okno, tam dveře, tady schody,
a zase beton, dráty, kamení,
hněte, hněte dělník a nezná unavení.

Daří se dílo z hmoty té k radosti rodu,
už nejsi poroben, máš svobodu!
Tvrdnou ruce, měkne srdce, jasní se líc,
vynajdi stroje, máš mozek, uděláš víc.