Vybrali a okomentovali zíval a taťouch.

Kniha Karla Bradáče Dikobrazím ostnem (s podtitulem Satirické verše) vyšla v r.1954 a jest plná pozitivní kritiky nešvarů lidských, plná podobenství (kvůlivá čtenářům) velice průhledných, plná ideové pevnosti a víry a... Balada o velkých a malých krysách

Podobné celkem mají rysy
jak velké, tak i malé krysy.

Malé, ty škodí menší měrou,
tolik nám toho nesežerou,

Leč i když velké krysy visí,
zbyly tu ještě malé krysy.

Jsou malé krysy v našem kraji
a všelijak se převlékají,

Některá krysa nezakvíká,
vydá vám zpěv i nad slavíka.

Maska, toť její silná stránka.
Převleče se i za beránka.

Ač různé masky krysy mají,
přece jen něco neutají.

Krysa se skrývá v chladném krytu,
je chladná, beze všeho citu.

Ne srdcem, jenom mozkem vidí
a lidi hrozně nenávidí.

Nepiští stejně krysy všecky:
ta nadutě, ta pokrytecky.

V podstatě každá z nich je dravá,
ať nadutá či podlézavá.

Vryjte si v paměť jejich rysy!
Z malých být mohou velké krysy!

Dojmy při pohledu na červencovou louku

Paprsky slunce zlacená
jen hýří barvami.
Má duše je jak zmámená,
co dojmu dala mi!

Ach, louka neposečená!
Já, nepokojem jat,
táži se, co to znamená,
co budou krávy žrát?

(Povinnost až za myšlení)

copak Karel Bradáč, ten když se do toho pustí, na rým a metrum nehledí:

Poema o lidech "útlocitných"

Jsou lide "útlocitní" s nervy jako vlásky,
jichž hlouček vídáváš, an důvěrně si šepce.
Ti srdce rozdali by ze samé snad lásky,
jen pomoc však ať od nich nikdo nechce.

Ti lidé dříve nebývali tací
a žili si netečně, v blahobytu.
Když jiní hladověli, hledajíce práci,
to nebudilo ohlas jejich citu.

"Útlocit" jejich je až pokvětnový.
Teď často roní slzy krokodýlí.
Nešetří soucitem, nešetří ani slovy:
"Ti ubožáci, proč je znárodnili?"

Jak hrachy na zem kanou jejich slzy,
když ve vzpomínkách v minulost se vrací:
"Co udělali, že dnes jako druzí
živit se mají svojí vlastní prací?!"

Vývoj ,,národního socialisty``

Věnováno nejen Petru Zenklovi, ale i ostatním jeho ideologickým spřízněncům

Tenkráte v dobách první republiky,
si bratr Petr bušil v hrudní koš:
,,Chcem český socialismus, nikoliv bolševiky!
Copak jsou národní? Nu lide český, což?``

Do bahna zapadne ten, kdo se brouzdá v kalu.
,,Vlastenec lidový`` bez masky teď tu je.
Pro zájmy wallstreetského kapitálu
dnes české lidi na smrt verbuje.