Stín smrti táhne nad Vámi,
ostrovy dálných moří,
smrtící pumy padají,
Alžír, Vietnam, Laos dál hoří.

Desítky dětí tam zmírají,
ač chtěly by též žít,
čí ruka smrt jen rozsévá,
proč týrá prostý lid?

Nevinná očka nevidí,
pro bolest rosu slz,
pro lidská srdce kamenná,
ukryta ve válečné hysterie tvrz.

Děti, mé děti,
malincí černoušci,
Vy všichni neznámí,
pozdravy letí mé za Vámi,
ode mne, i mých dětí!

Přeji Vám život, mír,
nechť zhynou vrazi kletí,
by svět patřil i Vám.