Jeho jméno je člověk.
Nic lidského mu není cizí.
Snad chvíli měl i v koutku srdce strach.
když hřměly motory a cíl byl v temnotách.
Pak nesmírné jen ticho bylo,
šuměly jen přístroje a odvíjel se pás.
aby navždy navždycky zaznamenal
první lidský hlas mezi hvězdami.
A on, člověk dosud neznámý sám a sám
letí, letí nad námi.
V~té nekonečné fialové tmě.
Kde i slunce je jen jedna z mnoha hvězd.
Odpovídá na dotazy ze země měkkou
zpěvnou ruskou řečí…
Jeho jméno je člověk.