Silnice jsou posypané sklem jak cukrovím, pod botou chroupou,
v rozvalinách vítr vane oknem zavřeným, domy se houpou.
A to je Belfast v sedm hodin ráno.
Muži chodí do továren v hloučcích sevřených, na slovo skoupí,
ruce vzhůru, oči k nebi stokrát zdvihají, kam jenom vstoupí.
A to je Belfast v sedm hodin ráno.
Mámy jedou nakupovat dřív než skonči trh,
mimo rajón kde jsou známy čeká na ně smrt.
A to je Belfast v sedm hodin ráno.
Děti běží do škol ghetta slepé vlčí tmou, výstřelů táty,
strach a křeč jsou z jejich světa a život je hrou s tisíci zvraty.
A to je Belfast v sedm hodin ráno.
A to je Belfast v sedm hodin ráno.
|