Slunce do něj pražilo,
skřípala mu kosa,
od rána se lopotí,
začal byla rosa.
Než políčko pokosí,
ač je toho kousek,
záda budou zlomena,
poplivaný brousek.

Vedle něho na lánu
družstvo pole sklízí,
on závistně přihlíží,
jak obilí mizí.
Ještě víc se rozkatí,
pojímá ho tíseň,
když z lánu zahlaholí,
rozpustilá píseň.

Sedlák na svém políčku
k spěchu selku honí,
za den celou úrodu,
svezem párem koní.
Kdo si nedá poradit,
tomu pomoc není.
Dej, sedláčku, dej se k nám
místo běd a klení.

Podrbal se za uchem.
Taky že se dáme.
A na podzim po sklizni
meze zaoráme.
Teď je teprv spokojen
a co dodat více?
On je vzorný družstevník,
selka družstevnice.

Hudbu složil pražský skladatel, hudební redaktor a pedagog Jiří Válek (1923–2005).