Na rampouch hlídek vítr hrál
Nabité hlavně srdcí hřměly
Nejenom pod sněhem čekalo jaro
Až vyrašením tráv vydá se na pochod
Byl únor psaný dnes s velkým Ú
Z balkónu Kinského paláce
Mluvil muž v beranici
Řeč jasnou jak hrouda země
Kterou odposlouchal skřivan
Proto je chléb písní

Čas hnul se vpřed neomylně jdoucí
Bez krve tekoucí při transfúzi dějin
Naše trvala jen stodvacet hodin
Svlékli jsme navždy peřinu tmy
Věky nám přetahovanou přes hlavu
Snící sen o uskutečňovaném snu

Krájím-li dnes pro dítě chléb
Který se nezamyká a nechodí spát
Vidím zas rampouch hlídek stát
V ohvězdněných únorových nocích

A rozumím hvězdám proč jsou pěticípé