Na Ural
možná psal
od nás, z takové dálky:
“Bude už brzy konec války,
čekej mne, drahá, přijdu zpět
co nevidět!

Jen ještě musíme osvobodit
ten lid,
který nás vítá jak své vlastní.
Za něj se dovedu bít
jak za tebe, jak za svého syna,
abyste byli šťastni.

Vrátím se brzy domů!
Už jsme se neviděli tolik roků…”
O pár dnů později, při útoku,
vybuchla blízko něho mina -
K zemi, již miloval, padl tváří.
Ztrnula ruka - nedávno psala:
…jen ještě musíme osvobodit
ten lid…