Ten, kdo pozdě chodí,
zdalipak ví, komu škodí?
Nejvíc že jen sobě,
pozná při výplatní době.

Potom chodí, hubuje,
kde že to jsme, jak to je?!
“To je ňáké budování,
když jsme jenom oklamáni!”

Když se koukne na píchačku,
co tam má těch pozdních háčků,
to mu ovšem nevadí,
říká: “To se nahradí!”

Musíš si už zvyknout,
o minutu sebou smyknout,
choditi včas do práce,
život není legrace.

Budeš-li k sobě krutý,
nebudeš potom dutý!
Všechno bude v pořádku,
nebudeš psán to řádků,
do řádků opozdílků,
nezmeškáš-li ani chvilku.

Nauč se už řádně žít,
budeš z toho radost mít!
Místo pokut radost
a povinnosti zadost!

Vezmi toto každý za své,
ať tvůj pozdní příchod zhasne!