V mauzoleu
z tvrdé žuly skal
leží tichý,
leží nepohnutý.
Nad světem však
plane, hrdě vzdutý,
prapor, jejž on
k boji pozvedal.
Někdy vzlétá
jak pták nad domovy,
jindy zase
cípkem prosté látky,
z níž se šíjí
pionýrské šátky,
objímá nás —
vnuky Iljičovi.
přeložil Jiří V. Svoboda.
|
|