| : Zapadá slunko svobody zlaté |
| a líbá mrtvé Komuny ret, : |
| : krev bratrů volných, reků nezdolných |
| pomstít nás volá vrahů jich let. : |
| : Jak orel v letu, hoj na odvetu |
| prokletých vrahů rozrazím voj, : |
| : až v rumy strhnu, ve prach uvrhnu |
| lží jejich chrámy, tyranstva zdroj! : |
| : Chci pomstě žíti a krví smýti, |
| v prsa až zrádná stopím svůj meč. : |
| : Juž v boj se strojím, krví napojím |
| s vrahy mých bratrů až půjdu v seč! : |
| : Pak hněv svůj zkojím a duši zhojím, |
| pomstěn až bude Komuny hrob: : |
| : až volnost všude, zrádců nebude, |
| až dělník více nebude rob! : |
Text napsal stříbrník Norbert Zoula začátkem 70. let 19. století pod dojmem bojů Pařížské komuny; zpívá se na nápěv černohorské vlastenecké písně „Onamo, onamo“ a mezi dělníky patřila k nejoblíbenějším. Zoula (1854?–1886) se roku 1878 zúčastnil ustavujícího sjezdu sociální demokracie v Břevnově, byl opakovaně vyšetřován a vězněn a nakonec odešel do USA, kde v Chicagu redigoval časopis Budoucnost; nejznámější z jeho textů je Vězeňská. Slova písně Onamo, ’namo! napsal černohorský kníže Nikola I. Petrović-Njegoš a v letech 1910–1918 byla královskou hymnou Černé Hory.
Noty a text podle Českého revolučního zpěvníku (Karbusický, Vanický, 1953).
|
Noty (obrázek)
MIDI
PostScript
PDF
LilyPond
Ve zpěvníku (str. 359)
|
