Hoj, zazvoň, krokem železným,
náš proletářský šiku, ráz!
Hoj, zazvoň proud a zazvoň rým
tvých borců, bojovníků, ráz!
|: Jsme dílen květ a práce hlas,
ať slyší kraj, ať slyší města,
že ze železného jsme těla,
ráz, ráz, ráz, ráz! :|

My nesem v srdci rudý květ
a v mysli odhodlání, ráz,
že rozbijeme starý svět
pro nové milování, ráz!
|: Jsme předvoj žní a nový hlas,
jsme vzpoura, která zradu zničí,
jsme vzdor, chrámy práce jenž vztyčí,
ráz, ráz, ráz, ráz! :|

A není hranic pro náš cíl,
ni pro náš zápas tuhý, ráz,
napneme paže ze všech sil,
až druzi stisknou druhy — ráz!
|: Železný budem jeden pás
kol světa, který jitrem vzplane —
a spravedlnost pak se stane,
ráz, ráz, ráz, ráz! :|

Jan Urban ji složil na text S. K. Neumanna jako jednu z prvních u nás vědomě psaných masových písní; poprvé vyšla v lístkovém sborníku Proletářské zpěvy v Praze roku 1923.

Noty a text podle Českého revolučního zpěvníku (Karbusický, Vanický, 1953).