Refrén:
|: Naša si, naša si, oj Istro, Istro mila,
naša si, naša ćeš narodna ostati. :|

Volimo Goricu, volimo Istru,
ko žedan putnik vodicu bistru.

Refrén: Naša si, naša si, oj Istro, Istro mila…

Tvoji se sinci za tebe bore
jer oni tebe od uvek vole.

Imamo Koča, imamo Peka,
i bolju budučnost, koja nas čeka.

Volimo Velebit, volimo Goru
šaljemo pozdrav jadranskom moru.

Píseň z Jugoslávie z let po druhé světové válce, kdy Jugoslávie usilovala o Istrii a Gorici a vedla s Itálií spor o Terst. Zpívá se v ní, že Jugoslávci mají Tita, svou armádu a Sovětský svaz za spojence, a refrén ujišťuje Istrii, že zůstane jejich. Další sloky vyznávají lásku ke Gorici, Istrii, Velebitu a Jadranu a zmiňují generály Koču (Popoviće) a Peka (Dapčeviće).

Noty a text podle zpěvníku Zpíváme 1948: hymny, písně vlastenecké a revoluční (1948).