(Na známou melodii)

Kácejí se hory,
burácejí hromy,
boj se, pane, boj,
boj se, pane, boj,
a to nejsou hory,
a to nejsou hromy,
to je, pane, boj,
to je, pane, boj –
nemožno zpět, vzbouřený svět
zná jen cestu vpřed,
mrví teď plamenem,
aby láskou zkvet.
Nuž v boj…!

Čím nám slunce bylo,
když nám nesvítilo,
čím nám moh být květ,
když nám nerozkvet,
nám už bylo štěstí
v okoralé pěsti
okoralý chléb,
slzou zvlhlý chléb –
nemožno zpět, vzbouřený svět
zná jen cestu vpřed,
mrví teď plamenem,
aby láskou zkvet.
Nuž v boj…!

Práce, roč. II, 1906–07, seš. 14 z 19. července 1906, str. 3, bez podpisu.

Otištěno ve sborníku Fráňa Šrámek: V boj – revoluční písně z let 1901–06 (Československý spisovatel, 1953).