Zdvihni se, zdvihni, starý český lve,
andělé troubí k válce do krve.
Slávy brána se odmyká,
táhnou svatí od Blaníka.
Hr! na vraha, hr! na vraha! Vede nás Praha!
Hr! na vraha, hr! na vraha! Vede nás Praha!

Stavte se v řady, vlasti synové,
Češi, Slováci i Moravané,
kde náš prapor bude vláti,
Pán Bůh za ním ráčí státi.
Hr! na vraha…

Vzhůru! Ať zlobu zláme český hněv,
lijme za volnost svatou českou krev!
Vzhůru s božím požehnáním,
lev napřed, my všichni za ním!
Hr! na vraha…

Nebe se strojí bleskem a hromem,
přes hory táhnou Češi táborem,
dme se prapor nad hlavami,
řinčí zem pod kopytami.
Hr! na vraha…

Na místě prvního „Hr! na…“ se původně dosazovalo jméno podle potřeby, zpěvník doporučuje zpívat „vraha“.

Píseň Karla Havlíčka Borovského patřila k nejzpívanějším v revolučním roce 1848 a dělníci ji zpívali ještě v 90. letech 19. století.

Noty a text podle Českého revolučního zpěvníku (Karbusický, Vanický, 1953).