Zdvihni se vzhůru, utýraný lide!
Pozvedni tvář svou ve prach šlapanou!
Ty, jenž po věky odsouzen jsi k bídě,
ať marně tvoje slzy nekanou!

Ni slzy, vzdechy nevrátí Ti práva,
jež tyran Tobě mrzce uchvátil.
Tobě může jenom vzdělanost pravá
pomoci k tomu, o co Tě schvátil!

Utři si slzu s vyhaslého oka!
Netečnost musíš hodit na stranu,
ty muž jsi paží, vyhledej si soka,
a spravedlnost volej v obranu!

Kdos’ mužný člověk, v právu hledáš štěstí,
pravdou obrň si svoji mužnou hruď,
a mečem pravdy dráhu nám proklesti!
My zvítězíme! To buď si jak buď!

Leopold Kochmann, jeden z prvních českých socialistů, napsal píseň k desátému výročí Pařížské komuny; melodii převzal z Haissovy písně o padlých u Hradce Králové „Kde že mám pevně pluh svůj zasaditi“. Celá píseň má 44 slok, zpěvník uvádí jen první čtyři.

Noty a text podle Českého revolučního zpěvníku (Karbusický, Vanický, 1953).