Již nad Krymem svítání červánkem hoří,
tam nad mořem soumračná vybledla tma
a září na výšinách město hrdina,
náš Sevastopol, pýcha Černomoří.

Refrén:
Nad zálivů azur,
nad perlové hory,
tam vysoká v dáli plá majáků zář.
Ej, ty Černé moře,
ty široké moře,
Sevastopole,
lásko námořníků!

Zde posvátnou krví jsou omyty skály,
zde slávou jsou věnčeny střílny všech zdí,
zde z námořníků rostli nám nesmrtelní,
když v boji za vlast životy své dali.

Refrén

A když po Černém moři koráby plují,
nad zálivem námořníků píseň slyš,
ty naše jsi, široké moře, navždy již,
zde stráží ti námořník každý stojí.

Refrén

Rusky:

Заря засияла над крымской землёю,
над морем рассеялся сумрак ночной.
Белеет на взгорье, над синей волною,
краса Черноморья, наш город-герой.

Припев:
Лазурные бухты,
Жемчужные горы,
Высокий, далёкий огонь маяка.
Эх! Чёрное море
Широкое море,
Родной Севастополь —
Любовь моряка!

Здесь кровью святою омыты утёсы,
Здесь славой овеян бетон батарей,
Здесь курс на бессмертье держали матросы
В боях за свободу отчизны своей.

Припев

Идут корабли в черноморском просторе,
Матросская песня над бухтой звенит, —
Ты наше навеки, широкое море,
Свободу твою черноморец хранит.

Припев

Píseň o Sevastopolu, hrdinném městě obléhaném za války, složil v roce 1946 Valentin Makarov (1908–1952), za války sám příslušník Černomořského loďstva, na slova Sergeje Alymova (1892–1948), který v letech 1940–1942 v Sevastopolu spolupracoval s loďstvem; v roce 1950 za ni spolu s dalšími písněmi dostal Stalinovu cenu. Pro sólo a mužský sbor ji upravil M. Munclinger.

Noty a text podle sborníku Sborové písně a tance Sovětské armády (1952).