Povstaň, povstaň, veliké město Pražské,
všeckna říše věrná této země České,
rytieřské pohlavie i všeckny moci zemské

Refrén:
proti tomu králi babylonskému,
ještoť hrozí městu jerusalémskému,
pražské obci i mnohému lidu věrnému.

2. sloka:
Vezmiž na pomoc krále najvyššého,
proti tvým nepřátelóm velmi silného,
ještoť nenie na všem světě nadeň větčého,

Refrén:
neb se jemu líbíš tohoto léta,
že potlačuješ marnost pyšného světa,
neb požíváš ovoce věčného života.

3. sloka:
Zruš Nabuchodonosorovu sochu,
hada měděného, jenž nad Boha ctiechu,
chtiec, aby neduhóv zbyli, jemu se klaněli.

Refrén:
Nerodiž se báti krále uherského,
ještoť jest na mále cti i chvály jeho,
nebť bude přemožen od lidu pokorného.

4. sloka:
Judith vdova, Oloferna mocného
přemohlať jest pokorú života svého
a jeho mečem sťala hlavu v stanu jeho.

Refrén:
Protož sobě zvol krále šlechetného,
ještoť by byl přietel zákona božieho,
ať by porazil Oloferna ukrutného

5. sloka:
a porazil božieho nepřietele,
Antikrista, falešné jeho učitele,
ať nekáží viece bludóv v svatém kostele.

Refrén:
Vzdajmež Bohu chválu israelskému
nade všecky bohy Bohu velikému,
prosiec, ať dá mier a pokoj lidu českému
Amen.

Bojová husitská píseň proti králi Zikmundovi, nazývanému v ní babylonským králem. Vznikla zřejmě hned na počátku husitských bouří v Praze pod vlivem kázání Jana Želivského a zachovala se v Jistebnickém kancionálu. Podle české Wikipedie ji nejspíš složili novoměstští Pražané před polovinou května 1420 jako výzvu Starému Městu (tehdy zvanému Veliké město pražské), které ještě se Zikmundem vyjednávalo, aby se přidalo k ozbrojenému odporu. Do moderní notace ji první přepsal varhaník a skladatel Josef Adolf Bergmann (1822–1901).

Noty a text podle Českého revolučního zpěvníku (Karbusický, Vanický, 1953).