Máj vyšel do ulic
a s ním i naše píseň,
dělník si s rolníkem ruku podává -
setřásá se sebe poslední tíseň.

S traktory vyjel do polí,
rozorat dělící meze,
zasíti novou úrodu,
kterou již společně veze.

A traktor zpívá píseň sbratření,
sbratření města s venkovem,
k práci si vyhrňme rukávy,
s brigádou pomoci pojedem!

A traktor zpívá o zemi,
o zemi milované,
o zemi šťastné, zemi nejkrásnější,
o naší, naší - Hané.

Máj vyšel do ulic,
s ním dělník, rolník,
svorně jdou v jednom šiku,
s mírovou písní na svých rtech,
pro drahou - svoji republiku -
jdou manifestovat.

Za děcka, mámy, svoji řeč,
by válek nezmítala nikdy křeč,
tu krásnou naši rodnou zemi,
zem šťastných lidí,
zem milovanou, budovanou všemi.

A holubice bílá,
v azuru výškou se vznáší,
nesoucí tisíce pozdravů
po celé zemi naší.

Od Aše až tam po Karpaty,
za nimiž - širá, spřátelená Rus.
Jen lítej, holuběnko, lítej,
pozdrav nes dobrých lidí
do srdcí všech těch ubohých,
kteří jen ve válkách spásu
svou a vášeň vidí.

My válek nechceme,
pracovat, žít chcem v míru,
zem šťastnou pro všechny vždy jen budovat,
míti vždy v budoucnost víru!