Ulice zvolna vychládá, odchází další den,
Praha se k spánku ukládá v závoji luceren.

Klid její noci nezjitří, nikdo, kdo není zván
včera jak dnes i pozítří spí s okny do kořán.

Refrén:
Díky těm, kdo tě střeží, město mé,
město věží, díky těm, kdo tvůj spánek hlídají

Díky všem, bez rozdílů, že své mládí a sílu
s láskou tvé kráse darem dávají

Až budík poplach zakvílí, nejde o vloupání,
to všechny byty vybílí zářivé svítaní

Pak teprv oni do skříní stejnokroj skládají,
zatím co město s předsíní loudá se k tramvajím.