Bez chleba nejde jíst a bez vody nejde pít,
bez očí se nedá dívat,
bez radosti nejde žít.
Ať je tak, nebo tak,
ze života více má,
jenom ten kdo život žije,
než ten, kterrý nevnímá.

Že každý den začíná tmou, končí sluncem
stačí se jenom trochu porozhlédnout,
kolik je kolem krás,
dým z továren a houfy dětí nad pískem,
tisícem věcí život rozkvétá
a rozvíjí se, rozvíjí se v nás,
tisícem věcí život rozkvétá a rozvíjí se v~nás.

Co příjde, až lidé, zapomenou co je žal, člověku pak víc nezbude, než aby se stále smál. na každý den, který mu koukne do oken, se bude musit z domu porozhlédnout,
kolik je kolem krás,
den dokořán je bohatý tak jako lán
tisícem věcí život rozkvétá
a rozvíjí se, rozvíjí se v nás,
tisícem věcí život rozkvétá a rozvíjí se v~nás.

Radim Drejsl napsal píseň v roce 1949 pro Lidový soubor konzervatoře. Refrén ho podle monografie Jiřího Válka napadl rovnou s vlastním politickým textem „Dál, jsme už dál, o dvacet procent nad normál a ještě tři stupínky a zesmutní mistr Churchill a Maršál“ (Maršál je Marshallův plán). Nepolitický text, podle kterého dostala píseň název, napsal po domluvě se skladatelem jeho spolužák Miloslav Zachata (1925–1970), později televizní režisér a scenárista.