Přijde-li vám, milí bratři, ňáký šlechtic vstříc,
nedělejte mu poklony, jako jindy víc;
před bohem jsme všichni stejní, pročpak to tak v světě není,
šlechtice, lupiče nechceme více:
Jen se nic neděste, a hned ho oběste,
jen ho, jen ho, jen ho hned oběste!

A ti kněží, co vám kážou,
samá je to lež,
nebo kněží odedávna
podvodná jsou spřež;
na mozoly lidu žijou,
z otčenášků víno pijou,
pročež jen z světa ven
celý papežský kmen:
Jen se nic neděste, a hned ho oběste,
jen ho, jen ho, jen ho hned oběste!

A ti kluci ouředníci,
pekla potomci,
nenajdete v celým světě
větší holomky.
Jak jen přijde za škrabáka,
dělaj’ z něho darebáka,
chudý lid na krev dřít
musí se učit:
Jen se nic neděste, a hned ho oběste,
jen ho, jen ho, jen ho hned oběste!

A ty Němce, cizozemce,
země pijavky,
vrazit jim na deset coulů
do zad podávky.
Přišli jenom k svému jmění
krádeží a lidu dřením,
kde co chňap špatný chlap,
byl to jistě Šváb:
Jen se nic neděste, a hned ho oběste,
jen ho, jen ho, jen ho oběste!

Píseň z roku 1848, zpívaná na nápěv Vorlovy písně „Že peníze světem vládnou“, ukazuje, jak ostře se revoluce obracela proti šlechtě, církevní vrchnosti a úřednictvu.

Noty a text podle Českého revolučního zpěvníku (Karbusický, Vanický, 1953).