1. sloka:
Už nastal čas, kdy tiše zrají plody,
kdy černá zem se v chleba promění,
vy naposled jste zřeli rudé slunce,
života slunce oknem vězení.

2. sloka:
Vy naposled jste zřeli oblak bílý,
ve větru plul po nebi bez hranic.
Na tvrdou zem pak slunce, věčně rudé,
kreslilo dlouhé stíny šibenic.

3. sloka:
Jsou myšlenky i síly věčně živé,
pro něž je člověk schopen všechno dát,
životy vaše, Sallyi a Fürste,
životy vaše neukončil kat.

Reinerova a Nohova píseň protestovala proti popravě maďarských komunistů Imre Sallaie a Sándora Fürsta, které jmenuje třetí sloka. V Rudém právu vyšla 5. srpna 1933. Sallai a Fürst, vůdčí představitelé ilegální maďarské komunistické strany, byli podle maďarské Wikipedie neprávem obviněni z bombového atentátu na vlak u Biatorbágy a 29. července 1932 v Budapešti popraveni. Karel Reiner (1910–1979) byl žákem Aloise Háby a v letech 1934–1938 pianistou a skladatelem Burianova divadla D 34; básník Jan Noha (1908–1966) patřil k levicovým autorům, kteří vyrůstali v bídě.

Noty a text podle Českého revolučního zpěvníku (Karbusický, Vanický, 1953).