Že jsme národ muzikantů
zahrajeme z vesela,
každému z těch kalkulantů,
co sázejí na děla.
Zahrajem jim od podlahy,
bez houslí u naších vrat,
|:automaty bez námahy
naučí je tancovat:|

Domova jsme stráže dbělé,
my armáda lidová,
nakrmíme nepřítele,
hustou kaší z olova.
Zahrajem jim, jak se sluší,
o svůj lid se opřeme,
|:uvidíte na mou duši,
jak mu to pak natřeme.:|

Že jsme národ spravedlivý,
po nikom my nechcem nic,
dokážeme, ale divy,
vzplane-li boj u hranic.
Zahrajem pak do kvapíku,
až kulomet zaštěká,
|:kdo sáhne na republiku,
pozná nás už zdaleka.:|

Václav Dobiáš (1909–1978) patřil po roce 1948 k nejaktivnějším autorům budovatelských písní a byl poslancem Národního shromáždění za KSČ. Básník František Halas (1901–1949), po válce předseda Syndikátu českých spisovatelů, zemřel v říjnu 1949, píseň tedy vznikla nejpozději tehdy.