Genius lidstva vede nás k boji.
Za volnost drahou kdo se připojí?
Řadami táhnou s prapory v čele,
radostí srdce plesá jim v těle.
Posvátná píseň vzduchem se vlní
a srdce čistou láskou se plní.

Jdou kácet modly mamonu zlata,
roztít okovy, jimiž ctnost spjata.
Pozvednout lidskost, šlapanou v kalu,
nadchnouti zástupy až k ideálu.
Vymanit lidstvo z temnoty bludů,
blaho mu zajistit, zbavit jej trudů.

Jdou zničit šalby nádherné chrámy,
chtějí zvítězit – či zemřít s námi.
Za volnost padlým okrášlit hroby,
výmluvné svědky naší poroby.
Ať zvučí tklivě velebná píseň,
ať necítíme poroby tíseň.

Leopold Kochmann napsal tento text na Žitkův nápěv obrozenecké písně „Vlasta ze růží uvila věnce“; zpěvník v něm slyší ohlas tehdejšího revolučního hnutí v Rusku, které čeští socialisté se zájmem sledovali.

Noty a text podle Českého revolučního zpěvníku (Karbusický, Vanický, 1953).