SSSR

je říše vojáků míru. To se stalo poprvé v současných dějinách, že stát zmobilisoval všechno obyvatelstvo nikoli k tomu, aby táhlo střílet na nepřáatele, ale k tomu, aby kácelo lesy, zavlažovalo a osévalo pole, regulovalo řeky, zřizovalo přehrady, elekrisovalo, zakládalo města, stavělo továrny, nemocnice, školy. Ve SSSR šestina světa se zmobilisovala ne k ničivé práci bojovat, ale k tvořivému dílu stabvět a učinit z chaosu svět. To je hrdinskaá epopej obou pětiletek. Josu ještě čestvé, příloš blízko časově, posud nenašly svého Homéra.

Básníci, kterékoliv země a národnosti, a prostě každý myslící člověk, který chce dešifrovat tu vařící, strašlivou, úchvatnou a nebezpečnou přítomnost již žijeme, nevyhne se SSSR, je konfrontován se SSSR. Ta dělnická říše, větší než zemědíl, vystavěla více a rolnické giganty – postavila světovou víru. V co? V uskutečnitelnost myšlenky; v hrdinství práce; v hrdinství výzkumu, vědeckých výprav, plaveb a letů; v hrdinství míru. (1937)

Co bych si přála do roku 1938

Aby zvítězilo demokratické Španělsko
Aby zvítězila Čína.
Aby byl po světě mír.
Aby měli všichni práci, aby neměl nkdo hlad.
Aby se upravily žalostné poměry německých emigrantů, kteří nemají z čeho být živi, nesmějí si vydělávat a které připravuje o sympatie řada podvodníků.
Aby byli odhaleni všichni zakuklenci, nejen ve Francii.
Aby vlažní a neurčití lidé přicházeli k rozumu.

Dekrety o zestátnění peněznictví a velkého průmyslu

Je překrásné vidět, jak se naplňuje to, o čem jsme snili a zač jsme se bili alespoň svým neviditelným ocelovým perem. Jsme svědky toho, ja se uskutečňuje spravedlnost: žijeme velkou dobu a musíme ji být hodni. Aby se zákon obrátil v požehnání všech živoucích.